Jdi na obsah Jdi na menu

Samostatná vesnice do roku 1788

Z dob nejstarších

Ještě než přijdou letopočty a fakta, je třeba zmínit kochánovskou tvrz Smrčensko. Kromě popisu jejích zbytků (viz Krajský památkový úřad v Pardubicích) o ní nic nebylo napsáno, jsou tu jen ty zbytky jejího tvrziště, valů, příkopů, věže a zdí. Nachází se asi 1 km severozápadně od Kochánova v lese zvaném Smrčensko u cesty do Remuty. Vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 14. století, kdy se zde na pozemcích vilémovského kláštera dolovalo zlato či stříbro. Před rokem 1757 byla nedaleko tvrze založena ves, o níž se rovněž nedochovaly žádné zprávy. Dnes tu lze nalézt zbytky čtyř stavení, snad po té vesnici, a zbytky propadajících se štol. Tvrz pravděpodobně zanikla za třicetileté války. Její podobu dle svých představ nakreslil uhlem Jaroslav Panuška, který měl nedaleko svůj srub.
1391
Kdy stará vesnice vznikla a kolik majitelů vystřídala se asi už nikdo nedozví. Údaje chybí. Nejstarší písemný záznam pochází z roku 1391. O něm je v knize Antonína Profouse poznamenáno toto: 1391 Benek de Dluzin defendit in Chrtnicz et Radkouecz, AČ. 31/244 č.56;

Celý latinský text z Z knihy povolací I. z let 1380 až 1394, str.244; odstavec 56 zní :

56. In villis Dluzin (Dlužiny), Wrankow (Rankov) et in Kobileyhlawye (Kobylí Hlava), Hrzebecx (Hřebeč) decessit. Litera proclamacionis feria secunda proxima ante festum Purificacionis s. Marie [30.ledna 1391] emanavit in Czaslawiam (Čáslav).  Benek de Dluzin (Benek z Dlužin) defendit in Chrtnicz (Chrtníč)a) et Radkouecz (Radkovec) desolata,  dictas hereditates unione per tabula terre. Terminus ad docendum feria 2´ IIII or temporum penthecostes [22.května]. Item Stanek de Dolan (Staněk z Dolan) defendit hereditates in Kobilehlawa (Kobylí Hlava) per terre tabula. Terminus . ad docendum feria 2´ post festum Trinitatis [22.května]. In eodem Benek docuit unionem tabulis terre,b) prout se docturum offerebat, per hec verba in tabulis terre: Jessek de Dluzin  ex una et Benek ibidem parte ex altera coram dominis baronibus protestati sunt et coram beneficiariis Pragensibus iu pleno iudicio, quod hereditatibus eorum in Dluzin toto, quidquid ibi habent, et aliis hereditatibus ipsorum omnibus habitis vel habendis univerunt se insimul, ita quod facti sunt veri unitores et hromazdniczi. A. d. MoCCCXCo feria sexta IIIIor temporum quadragesime [25.února]. De anno domini XCIo. Ob hocc) datum est ei pro iure obtento. Doctum XCIo IIIIor temporum feria 2´post Trinitis´[22.května].

Juxta: Anno quo supra. Strnad recepit.

a) in Chrtnicz - desolata připsáno touže rukou po straně.

b) tabulis terre - dodáno nad řádkou.

c) Ob hoc - Trinitatis dopsáno po pravé straně, poněvadž pro následující zápis č.57 nemohl písař již psáti dále.
1417
Světelské panství (a možná i Radkovec ?) se stává znovu a naposledy majetkem benediktinského kláštera ve Vilémově, viz Světelská kronika.
1429
Majitelem panství se stává rod Trčků z Lípy.
1591
Pak běh času zase pokročil k dalšímu datu. Radkovec je uváděn jako ves. Píše se o tom v Pamětní knize děkanství (Liber memorabilium) páter Ehrenberger. Skoro totéž uvádí v Kronice  Světlé 1207-1886 Karel Seidler. Pod heslem 9. Kochánov se dočteme toto :  „… tam, kde nyní stojí Radkovec (Ratkovský dvůr vystavěný roku 1648) stávala vesnička o sedmi chalupách. Roku 1874 bylo na poli pod Radkovcem nalezeno mnoho dobře zachovalých mincí, jejichž letopočet sahal až do roku 1455.“ Zdá se, že Saidlerovo datum (pokud neměl nějaké jiné prameny) je chybné, viz rok 1720.
A píše se o něm i v tzv. Trčkovském urbáři toto :  RADKOWEC VES
 Odtud úrok obogí platí na groš Český M.Jana Przedbora s dvoru a rolí 1 zlatý 8 grošů platí při sv. Jiří. Při sv. Havlu platí 1 zlatý 7 grošů
Dušek mlynář polatíval, to níže, psaní platí.
Rziha z Radkovce sv. Jiří platí ½ zlatého 2 groše, sv. Havelského ½ zlatého 9 grošů+ fufníky
Hawel mlynář sv. Jiřskýho ½ zlatého 2 groše, sv. Hawelskýho ½ zlatého 9 grošů+ fufníky
suma úroku sv. Jiří 2 zlaté 12 grošů
suma úroku sv. Hawelskýho 2 zlaté 25 a 1/2 grošů
LESOVÉ
Szož pod plat dáno není, zanecháno za jeden lecž zaječí, hajný Doloměstský hlídá geho.
RYBNÍK
Tu jest potok panský platiwal s něho mlynář při sv.Havlu 10 grošu jest ručze panské odjat.
A ještě jednou A.Profous - Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny (z roku 1947-1951), na str.520 : 1591 Radkovec ves PA IVb, z reg. správ. panství světelské;
1634
Konfiskace majetku Trčků z Lípy.
1636
Z roku 1636 pochází listina Jana Rudolfa Trčky, podle které v té době Radkovec patřil ke světelskému panství Trčků z Lípy.
Kde starý Radkovec, pravděpodobně zničený za třicetileté války, stával není také přesně známo. Jestli na místě dnešního dvora nebo na poli pod dnešním Radkovcem směrem k Františkodolu. Je to pravděpodobné také proto, že podle starých zápisů u něj byl mlýn a ten musel být na potoce. Zcela jistě k němu totiž patřily mlýny ve Františkodole a Mariadole (dříve Muchu mlýn). Píše se o tom v knize Františka Roubíka z roku 1937 Soupis a mapa osad zaniklých v Čechách za 30-tileté války :
28. Radkovec, někdy ves, pak dvůr u Lipničky. 1591 ves, 1691 ves, Berní Rula: Časlavsko str.181: dvůr, dříve ves. Millerova mapa Čech z roku 1720: osada. Statistický lexikon obcí v Čechách. Praha 1924 : dvůr, část osady Kochánova. obec Lipnička. – Sedláček August: Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1908 str.749. (Archiv Český 31 str.344 – Profous Antonín: Místní jména v Čechách díl III. str.520).
1638
Majitelem panství je Burian Ladislav z Valdštejna

Po třicetileté válce

1651 až 1654
Navzdory Františku Roubíkovi, viz 1636, jsou v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 a v Berní rule z roku 1654 vždy ještě uvedeni tři hospodáři a Radkovec je uváděn samostatně. A Zdeněk Profous k tomu píše : 1651 (1653) Hft Swietla .. Dorfschaften .. Kochanow, Radkowecz, (DZ. 151 F´).
V té době tedy na Radkovci žije sedlák Jakuba Převora (Předbora)(*1601) a jeho tři synové Jan (*1620), Matěj (*1622), Jiřík (*1626) a Václav (*1632). Další je třicetiletý sedlák Matěj Říha s dvacetipětiletou ženou Kateřinou a dvěma dcerami Mandalínou (*1648) a Alžbětou (*1649). Patří sem čtyřicetiletá vdova Mandalína Mouchová a její dvaadvacetiletý syn mlynář Jiřík. Žije tu podruh Jíra N. (*1627) se svou ženou Kateřinou (*1627) a tři sirotci. Mandalína Předborová (*1616), Šimon Říhů (*1626) a Jan N. (*1626). Celkem 16 lidí, dokonce o dva více než v sousedním Kochánově. Jméno Předbora se z dalších zápisů vytrácí, ale jméno Říha je zapsané ještě v roce 1714. A také zůstalo pojmenování polí jihovýchodně od Radkovce „Nad Říhovou strání“. Rovněž o mlynáři Mouchovi se můžeme dočíst až do roku 1801.
1661
Celé panství i s Kochánovem je prodáno Michalovi Osvaldovi hraběti z Thunu.
1672
Ve zpovědním seznamu z let 1671 až 1725 zpracovaného Dr J.V.Šimákem a vydaného v roce 1918 patří Radkovec hraběti Thunovi a zapsáni jsou tu Káča žena Říhy a Anna matka téhož Říhy z Radkovce.
1720
 Pravděpodobné založení radkoveckého panského dvora. A i když je v kronice Světlé napsáno, že to bylo v roce 1948, podle edice Tereziánského katastru Dominikál u panství Nová Ves je zapsáno toto :  R.1713 byl přiznán jen dvůr v Nové Vsi. Dvůr Radkovec vznikl až r.1720, kdy vrchnost začala obdělávat pusté pozemky dvou zběhlých sedláků a mlynáře. R. 1749 byly tyto pozemky přiznány jako panský dvůr.
V tomto roce byla vytvořena tzv. Müllerova mapa. Na mapě s měřítkem 1 : 132 000 je na mapě vůbec první zobrazení Radkovce, a zároveň i všech okolních vesnic tak jak jsou dnes. Např. Lipnička, Radostovice, Smrčná, Radkovec, Smrčensko, Remuta apod.

Doba panování Marie Terezie a Josefa II.

1736
S největší pravděpodobností byli mlynáři Prosové (pokud se sem nepřistěhovali ještě dřív) na ratkoveckém mlýně (pile) ve Františkodole už před tímto rokem.
1757
Po první berní rule následovala druhá, třetí a pak v roce 1757 ještě čtvrtá známá jako druhý tereziánský katastr. Edice tereziánského katastru obsahuje na str.215 tabulku, kde je u novoveského statku mimo jiné zmíněn i Radkovec jako samostatná osada. Uvádí se tu rovněž tři hospodáři, kteří obhospodařují 122 strychů polí, 16 strychů ladem ležící půdy a sklízejí 14 vozů sena z luk. To tak úplně nesouhlasí s celkovým zánikem vesnice, jak je uvedeno výše.
Vesnice i se sousedním Kochánovem, Lipničkou, Radostovicemi a Závidkovicemi patří pod panství Nová Ves, které Vlastní rod  Thunů-Hohensteinů.
1760
V tomto roce se majitelem Nové Vsi a tím pádem i Radkovce stává svobodný pán Václav Haugwitz. (Jaroslav Schaller – Topografie království českého z roku 1787.)
1763
V gruntovní knize je v tomto roce zapsáno, že majitelem mlýna v dnešním Mariadole č.12 je mlynář Karel Mucha. Od Berní ruly z roku 1654 a z matriky 1698 je to další zmínka o rodině mlynářů Muchových. Mohl to být Karel Mucha narozený roku 1739.
1764 až 1768
První vojenské mapování – Josefovo“. „Na mapě můžeme porovnat změny v samotném Radkovci a jeho okolí, které se do dneška udály, ale je také možné tu najít některá míst známá už i z dneška. Jsou tu zakreslena stavení v dnešním radkoveckém dvoře, která buď ještě stojí, nebo ještě do nedávné doby byla. Rovněž je tu zakreslen vodní mlýn v Mariadole (Muchu mlýn) a pila v dnešním Františkodole. Dále se tu dají nalézt dnešní rybníky a to malý rybníček přímo v Radkovci a dnešní Doležalu rybník o něco níž směrem k potoku. A také malý rybníček v místě u dnešního Panuškova srubu. Také ten patří k těm, které jsou tu dodnes.
1770
Přidělování čísel popisných. Je téměř jisté, že už je zahrnut radkovecký dvůr i všechny další části bývalé vesnice společně s Kochánovem pod jednu osadu s názvem Kochánov. Nasvědčuje tomu i to, že o osm let později při sepisování Josefského katastru mají všechny tyto části Kochánova jednu řadu čísel od jedné do čtrnácti. A tady už není o sjednocení pochyb.
Protože Radkovec byl panský majetek, na kterém žili pouze jeho zaměstnanci, nedá se tu proto najít žádné soukromé vlastnictví a žádné dneska známé jméno.
K části, která bývala samostatným Radkovcem, byla přidělena tato čísla popisná : Č.11 dostala panská pila pod Radkovcem (dnes Františkodol), č.12 má mlýn mlynáře Karla Muchy v dnešním Mariadole, č.13 radkovecký dvůr a č.14 myslivna v Radkovci.
A tak teprve během času se bývalý Radkovec i v mysli zdejších obyvatel rozdělil v ony tři části Radkovec, Františkodol a Mariadol. A ty už byly vlastně jen částí Kochánova a nikomu nepřijde na mysl, že to dřív byla jedna vesnice.
1771
Novoveský statek a přináležející vsi kupuje zpět František Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein.
1783
Svobodný statek Nová Ves, k němuž patřil Radkovec a Kochánov, viz 1757 a 1760 se stává majetkem hraběte Leopolda Kolovrat Krakowského. Od toho roku je Kochánov i Radkovec trvale spojen se světelským panstvím.
1787
V tomto roce vyšla obsáhlá kniha od Jaroslava Schallera s názvem Topografie Království českého, která se zabývá charakteristikou jednotlivých panství, uvádí jednotlivá sídla, počty domů, důležité podniky. O Radkovci, který už je přiřazen Kochánovu, se tu dozvídáme, že patřil do Čáslavského kraje a na str.172 je uvedeno :  
                  9) Radkovec, panský dvůr
               10) Muchu mlýn a pila s myslivnou, 3 č.p.
1788
Protože tereziánský katastr přestal vyhovovat novým potřebám, vznikl katastr nový josefský. Ten zahrnoval jak selský tak panský majetek a jeho vyměřování započalo v okolí Světlé již v roce 1786. O Radkovci, který už v té době je součástí Kochánova, je v katastru možné v roce 1788 vyčíst kromě toho, které pozemky k němu patří, pouze to, že dvůr s myslivnou (č.13 a č.14) i pila pod ním (č.11) jsou panským majetkem a jen mlýn v dnešním Mariadole č.12 patří mlynáři Muchovi.